Stížnosti

No, a to jsou věci, které já kritizuji, protože tragedie českého pohostinství je, že nejenom že lidé neumějí přijmout kritiku, ale ani pochvalu, což by se tady v té Americe, se kterou každému už jdu na nervy, nestalo. Američané si v České republice možná nestěžují z obavy, aby je za to někdo nezmlátil jako v tom případě taxikářů kteří v tom lepším případě dají zákazníkovi který si stěžuje elektrický šok, ale doma si stěžují a to často. Když se to tak vezme, tak to vlastně přispělo k té vysoké úrovni služeb v Americkém pohostinství.

Dnes, zhruba 8 let po napsání mého výše uvedeného článku musím s politováním říci, že se na tom českém pohostinství od té doby nic nezlepšilo o čemž svědčí moje stížnost kterou jsem vedení zmíněnému hotelu poslal, a na kterou mi dosud neopověděli.

Váženi, úvodem bych chtěl říci, že jsem certifikovaný konzultant v oboru pohostinství a cestovního ruchu, takže si nikdy, nikde, a obzvláště ne v Česku, v tomto oboru na nic nestěžuji. Pokud bych si stěžoval, tak by se mě někde možná zeptali, co tedy bylo špatného, a já bych jim to musel říci, což tedy každý chce zadarmo, a já bych se prostě neuživil.

Dnes ale musím udělat výjimku. Zavítal jsem do vašeho hotelu náhodou, protože jsem šel přivítat jednu příbuznou, která přijela do vašeho hotelu se skupinou asi 100 Američanů. Když už jsem tedy ve vašem hotelu byl, a byl čas na večeři, tak jsme si s moji přítelkyni řekli, že se u vás navečeříme, ale mohu vám říci, že s tak špatnou zkušeností jsem se v Česku v hotelu vašeho rádoby standardu nesetkal. Váš barman nevěděl jak udělat Vodka Martini a nakonec po poradě mi udělal to nejhorší Martini které jsem v životě okusil, a korunu tomu dal, že do toho dal na párátku napíchnuté tři černé! olivy- no comments! Číšník v tom vašem prázdném restaurantu sice pozdravil, ale jinak se nenamáhal nám něco doporučit, nebo nám pomoci s výběrem, což tedy bych mu odpustil, protože v Alžíru ho to asi nenaučili (tím ale nechci říci, že čeští číšníci jsou lepší). Spíše mi vadilo, že máte na lístku lososa s pak choi, bez jakéhokoliv vysvětlení. To víte, že vím co je pak choi, nebo bok choy, ale jestli si myslíte, že to vědí i všichni vaši hosté, včetně těch cizinců, tak jste velice naivní. Vždyť to nevěděl ani ten váš číšník a to myslím by se v hotelu vašeho kalibru nemělo stát. Já vím, že pomalé pečení se v česku teď nosí, stejně jako ty crusty, ale péct porci lososa více než půl hodiny a to ještě v solné krustě, je tak trochu silný kafe. S tím pomalým pečení by ti vaši kuchaři měli přestat blbnout a měli by ryby vařit co nerychleji, aby zachovali jejich šťavnatost. To že se ten číšník nenamáhal zeptat, jestli to pâté, které měla moje přítelkyně, (které mimo jiné bylo dobré) nebo polévka kterou jsem měl já (kterou jsem nedojedl), bych možná ještě omluvil, ale to samé se opakovalo u hlavních jídel. Ten losos byl přesolený a to moje skopové kolínko, na to, že bylo nejspíše dělané sou vide, ještě šlo. Ta záhadná omáčka byla sice podle mé chutě trochu slaná, ale to je asi tím ohříváním. Horší byly ty šťouchané brambory pod tím neochuceným špenátem. Pochybuji, že vaši kuchaři jsou Češi, protože šťouchané brambory umí v česku udělat skutečně kde kdo.

Je takové rčení v pohostinství: „Moučník dobrý, všechno dobré“, ale v Česku nějaká nabídková služba neexistuje. Byl jsem kdysi majitelem české restaurace v Chicagu a tam když některá servírka nedokázala prodat alespoň 30% moučníků, tak jsem ji vyhodil. (Průměr byl 42%). Já vím, že v česku si to nemůžete dovolit, nehledě k tomu, že byste tam co nevidět byli sami. Němci mají ale také takové hezké rčení: „Nichts besseres komt nah“, neboli nic lepšího stejně asi nedostanete, a tak se budete asi muset zaměřit na intenzivní výchovu a trénink vašich zaměstnanců, tak aby byli schopni dát vašim hostům nejenom to, co chtějí, ale i to co jim za jejich peníze patří.