Krátký a dlouhý týden

Odpověď č. 1

Ahoj Miku, systém krátký a dlouhý týden spočívá v tom, že pracovníci pracují v dlouhých a krátkých směnách, a to tak, že v jednom kalendářním týdnu mají pět pracovních dnů a dva dny volna a v následujícím týdnu je to obráceně – tedy dva pracovní dny a pět dní volna.

Vzhledem k oblíbenosti víkendu to v praxi vypadá nejčastěji tak, ze se pracuje v rytmu:

Moji dva provozní kdysi pracovali tak, ze jeden z nich pracoval vždy v pondělí a v úterý, druhý z nich vždycky ve středu a ve čtvrtek a o víkendu se střídali. Výhodu to mělo tu, že měli každý druhý týden pět dnů volno v jednom kuse.

Nevýhodu to mělo tu, ze každý druhý týden pět dni v kuse pracovali, takže už toho měli plné zuby a na kvalitě jejich práce se to bohužel projevovalo, takže jsem to nakonec zatrhnul. Takže to nakonec vypadalo takto:

Ten druhý to měl podobné, ale vždy v pondělí a v úterý pracoval a volno měl vždy ve středu a ve čtvrtek.

Při dvanácti hodinových směnách za dva týdny člověk odpracuje prakticky stejný počet hodin, jako při pětidenním pracovním týdnu a 8,5 hodinách denně. Hodin stejně, ale pracovních dni méně, volných dni více.

Tento systém může dokonce být legální, pokud na příslušných úřadech nahlásíš, že u tebe zaměstnanci takovýmto způsobem pracují. Oficiálně vsak to nejde když máš otevírací dobu delší než 12 hodin (jako například já v jedné mé restauraci, kde je otvírací doba od 11 do 23:30).

Podle Zákoníku práce totiž musí byt mezi koncem jedné a začátkem druhé směny nejméně 12 hodin na odpočinek. A to nemluvím o tom, že by měli zaměstnanci přijít do práce dříve a samozřejmě nemohou odejít přesně ve chvíli, kdy je oficiální konec otvírací doby.

V hospodách, kde mají otevřeno třeba od 8 hodin ráno až do půlnoci to řeší všelijak. Buďto mají směny, které se střídají během dne (raní / odpoledni) nebo také dělají v systému krátký / dlouhý týden, ovšem se strašně dlouhými směnami. Na zákoníky se kašle – buď to budeš dělat takhle a nebo jdi jinam.

Odpověď č. 2

Ahoj Mike! Tak u nás to funguje ve většině případů opravdu systémem „krátký a dlouhý týden“.

A tak se to pořád dokola střídá. Samozřejmě další věcí jsou odpracované hodiny! Náš zákoník práce, tuším, neumožňuje delší směny než 12 hodin (a i tyto pouze za určitých podmínek), takže jedna věc jsou hodiny skutečně odpracované a druhá věc hodiny evidované…

Takže v konečném součtu za daný měsíc musí být oficiálně vykázané pouze hodiny dle zákonem daného počtu pracovních hodin v tom kterém měsíci a maximálně 30 hodin přesčas za měsíc!

Všechny ostatní odpracované hodiny ti buď zaměstnavatel zaplatí „jinak“ (hotově nebo formou prémie či mimořádné odměny atd.) nebo prostě nezaplatí vůbec...

V případě, jak ty uvádíš (a je to tak i tady na hotelu), je nutné oficiálně uvádět odpracované hodiny, viz výše, tedy maximálně 12h směna, pak musí nastoupit někdo jiný nebo se musí vymyslet tzv. trhačky. Tzn., že ráno přijde 1 osoba, pracuje třeba jenom „do obědů“ a přichází další osoba(y), která pracují „do konce“ a k ní se třeba na večeře opět vrátí ta ranní směna atd.

Ovšem nedělej si iluzi, dle zákoníku práce se pracuje opravdu málokde a naprostá většina fyzických osob (majitelů a provozovatelů) se prostě se zaměstnanci dohodne bez ohledu na délku směny!