Hostovka - pomyslná univerzita pro hosty

Hostovka - pomyslná univerzita pro hosty

Nejlepší host je sofistikovaný host a tím se stanete studiem hostovky

CO HOSTÉ NEMAJÍ RÁDI
Autor: Michael Klíma | 22.10.2005 | Restaurace a servis

Toho co hosté nemají rádi je nekonečná řada. Je to do jisté míry dáno sofistikovaností hosta, neboli tím zda ví co mu vlastně patří, což bohužel dnes málo našich hostů ví.

Ono také záleží na typu restauace, na její cenové skupině a několia jiných okolnostech. V Americe je takové hezké pořekadlo "Money talks" které říká, něco jako že všechno je to jen o penězích, neboli, že dostanete to za co jste si zaplatili nebo jako to české "za peníze je v Praze dům".

Jsou ale náležitosti správné obsluhy, které nemají co společného s cenou a které by měly být součástí každé obsluhy. Studenti Hostovky mají mimo jiné být vychováváni k tomu aby to so ku správné obsluze patří. Níže uvedené body jsou jen ukázka toho co by studenty Hostovy mělo opravňovat k tomu, aby některou restauraci už nikdy nenaštívili pokud se s tím setkají opakovaně:

 

Cokoliv co je přivede do trapné situace při které vypadají jako neohrabaní nebo hloupí.

Když restaurace není otevřená podle vyvěšené otevírací doby.

Když jídelní lístek není vyvěšen u vchodu do podniku, aby si tak mohl ověřit zd uvedná jídla jsou natolik lákavá, aby tam vůbec vešel.

Když jídelní lístek u chodu sice vyvěšen je, ale bez cen, takže nemá vůbec představu jestli bude mít na úratu.

Když si jich při příchodu nikdo nevšimne a neuvítá.

Když jim je oznámeno že všechna místa jsou zadaná, jen proto, že promluvili česky.

Když v podniku někdejší prvé či druhé cebiví skupiny nejsou uvedeni ku stolu.

Když po dlouhém trpělivém čekání si sednou ku stolu a obsluhující se na ně oboří, jak si to mohli dovolit si sednout ku stolu, který je údajně reservován.

Když jsou uvedeni ku stolu, který není upravený a čistý.

Když musí dlouho čekat než někdo přijde přijmout jejich objednávku.

Když cena kuvéru, což je výsměch modernímu pohostinství tak jako tak, je nestoudně vysoká.

Když se jim obsluhující nedívá do očí a neusmívá se.

Když jsou zaskočeni tím, že je jim nabízen aperitiv nebo předkrm ještě dříve než měli možnost si ověřit ceny na jídelním lístku, a když se potom cítí být podvedeni při zjištění, že cena aperitivu převyšuje cenu celého oběda a cena předkrmu je téměř stejná jako cena hlavního jídla.

Když aperitiv, který je jim nabízen jako první je ten nejdražší jako například Campari.

Když potom kdy odmítnou vnucovaný aperitiv nebo předkrm, o ně obsluhující ztratí zájem a nesnaží se jim pomoci s výběrem hlavního chodu.

Když obsluhující neumí doporučit vhodná jídla, nebo když není schopen popsat jídla na lístku.

Když obsluhující donese předkrm nebo polévku dříve než hosté měli možnost dopít aperitiv, nebo v tom horším případě, když je jim aperitiv přinesen až k hlavnímu jídlu.

Když "jídlonoš" přinese hostům hlavní chod ještě dříve než stačili sníst předkrm nebo polévku.

Když je polévka vlažná a když musí požádat o pečivo, které by mělo být na stole již při jeho příchodu a v nejhorším případě podáváno s polévkou, a to i v podniku kde se nestydí účtovat tak zvaný "couvert".

Když jsou teplá jídla podávána na studených talířích.

Když nejsou upozorněni na to, že tak zvaná "minutka" bude trvat 30 minut a někdy i déle.

Když jídla nejsou pro všechny stolovníky přinesena najednou.

Když talíře nebo sklenice jsou oprýskané.

Když 10 nebo 20 minut po otevření jsou již některá jídla "vyprodaná".

Když slánky a pepřenky nejsou čisté a nebo poloprázdné.

Když mu vnucují pokažení jeho jídla neohrabaným flambováním.

Když pivo nemá pěnu nebo když soft drink neperlí.

Když chléb a pečivo, pokud ho na stůl vůbec přinesou, je nepřikryté a okoralé.

Když jídelní lístky jsou ohmatané nebo dokonce špinavé a přeškrtané.

Když není dost jídelních lístků pro všechny hosty u stolu.

Když obsluhující který dnes většinou má již maturitu, si ani u dvou hostů nepamatuje co si kdo objednal a pak se u stolu nevinně ptá. "Svíčkovou dostane kdo?"

Když jídlo leží viditelně na výdejním okně kuchyně a nikdo se nemá k tomu aby ho hostům přinesl.

Když je mu přineseno jiné jídlo než jaké si objednal.

Když jídlo, které v těch lepších případech je z kuchyně vydáváno teplé, ale na studených mísách a pak navíc u stolu ještě zdlouhavě přendáváno na téměř studené talíře (francouzský servis.)

Když u jídel se záhadnými názvy které neumí vyslovit ani žádný z obsluhujících, není alespoň krátké vysvětlení z čeho a jak bylo toto jídlo upraveno.

Když "specialitou" je něco co zbylo z minulého dne a čeho se "pan šéf" chce nějakým způsobem zbavit. V takovém případě je lépe tuto "specialitu" nazývat "tajemství šéfa kuchyně."

Když hostova stížnost je hodnocena jako obtěžování nebo urážka zaměstnanců, spíše než přátelská služba.

Když papírové ubrousky, které samy o sobě nikdy nejsou dost velké, jsou půleny a nebo dokonce čtvrceny.

Když plátěné ubrousky, přestože jsou dělané na míru a někdy dokonce se jménem podniku, případně monogramem majitele, jsou menší než kapesník, takže cizinci, kteří jsou zvyklí si dávat ubrousek při jídle na kolena, ho neustále honí pod stolem.

Když se během celé doby stolování obsluhující ani jednou nepřijde zeptat, zda je vše v pořádku, zda hosté něco nepotřebují.

Když je víno přineseno ku stolu v chladiči (sice s ledem ale bez vody), a když po nalití prvních sklenek (honosně s rukou za zády), se pak už nikdo nepokouší hostům víno dolít nebo doporučit další lahev když první lahev dopijí.

Když v drahé a rádoby exklusivní restauraci je jeden druh vína naléván do skleniček různých velikostí a tvarů a hostu který se nad tím pozastaví je řečeno, že to je nyní nový trend podávání vína. (Restaurace U Hrušky).

Když v drahé a rádoby exklusivní restauraci přinese číšník červené víno ku stolu v košíčku, ze kterého ho vyndá, a nalévá víno přímo rukou, protože je to pro něj příhodnější. (Restaurace U hrušky v Praze).

Když se během servisu u stolu vystřídá někdy až 5 lidí, a šestý, kterého hosté po celou dobu ani neviděli, přijde hosty podrobit "výslechu" o tom co vlastně zkonzumovali, a který se nestydí hosty častovat opovržlivými pohledy jestliže se opováží mu dát malé nebo žádné spropitné. (Restaurace U Supa v Praze).

Když v tom lepším případě, obsluhující přinese vznešeně účet (někdy jen ručně psanou účtenku), ale na stříbrném tácku nebo na talířku, zakrytý ubrouskem, tak jak se to v "nóbl" podnicích dělá, a pak nahlas, tak aby to všichni i u okolních stolů slyšeli, oznámí kolik to celkem dělá. (Kavárna Savoy Ambinte Praha).

Když host musí neúměrně dlouho čekat na drobné mince, které mu mají být vráceny.

Když podnik nepoužívá kontrolní pokladny.

Když obsluhující je neupravený, s dlouhými vlasy, ověšený drahými šperky, s velkým křížem nebo židovskou hvězddou kterými chce propagivat svoji víru  a případně který je bez uniformy nebo označení, které ho odlišuje od hostů.

Když po zanechání spropitného se nikdo nenamáhá za to poděkovat protože to považují za samozřejmost nebo jeho povinnost.

Když při odchodu z podniku nikdo hostovi nepoděkuje za návštěvu a ani mu neřekne "Na shledanou".

Takových věcí které hostům vadí je více tudíž pokud víte o dalším nešvaru, tak se neostýchejte o tom na těchto stránkách napsat.


Vrátit se na předchozí stránku

Vyhledávání



Koncept Steakgrill

Stránky první restaurace konceptu Steakgrill:


Steakgrill

s.jpg, 748B Koncept Steakgrill©

facebook

Počet návštěv

3002802
© 2007 - 2017, http://www.hostovka.cz