Hostovka - pomyslná univerzita pro hosty

Zobrazení otázky a odpovědi

Otázka:

Máme zaplacený pobyt v Tunisu, protože nám to jedni známí doporučili, ale teď jsme slyšeli od několika jiných lidí, že s tím jídlem je to tam o něco horší. Můžete nám někdo napsat něco o jejich kuchyni a čeho se máme vyvarovat.
Děkuji. Stáňa.

Odpověď:

TUNISKÁ GASTRONOMIE

Vážená Stáňo,
Doufám, že se ještě někdo najde kdo vám k Vaši otázce něco napíše, protož to co Vám napíši já vlastně není přímá odpověď na Vaši otázku a také to není odpověď jenom Vám.

Kde, kdy co a jak jíst je otázka která určitě zajímá více lidí, ale málokdo se na něco takového zeptá. Když se to ale tak vezme, tak do vzniku Hostovky neměli ani kde se zeptat.

Já se Vám pokusím odpovědět podle mého nejlepšího vědomí a svědomí, ale musím vás upozornit na to, že mé odpovědi jsou v mnoha případech ovlivněny mými osobní zkušenostmi tudíž chtě nechtě jsou někdy subjektivní.

Zaprvé Vám také musím říci, že pokud se někam chystáte na dovolenou tak byste si měla udělat domácí úkol ještě dříve než se na tu cestu vydáte. To víte kdysi by Vám maminka na cestu upekla buchty, případně usmažila vepřovou kotletu a přidala bramborový salát, ale dnes byste tím pádem byla o mnoho ochuzena.

Základní znalost jídel a nápojů země do které se chystáte vám přinese daleko větší požitek z takové cesty.

Já se na etnické kuchyně specifikuji již několik let a při cestách do některých zemí se snažím něco dozvědět nejenom o historii a gastronomických zvyklostech obyvatel dané země, ale i jejich náboženství protože ve mnoha případech s jídlem velmi úzce souvisí.

Pokud se ale týká Tunisu, tak se musím přiznat, že podrobnosti o stravě Tunisanů jsem se dozvěděl až po mnoha letech jeho návštěvy.

I když se to zdá být neuvěřitelné, tak já jsem totiž byl v Tunisu již v roce 1945 ale od té době se tam určitě hodně změnilo.

Jednak jak jsem zjistil, tak v samotném Tunisu přibylo nepředstavitelné množství exklusivních hotelů a já se musím přiznat, že při mé tehdejší návštěvě Tunisu jsem v žádném hotelu nespal ani nejedl.

Jedl jsem ale v několika místních arabských restauracích a to je o něčem jiném než o čem se vy zmiňujete.

Vy pravděpodobně naopak budete jíst jen v hotelu ve kterém budete ubytování, což mimo jiné bych vám doporučoval, ale ani tak nemáte zaručeno, že vám bude chutnat vše co budou na jejich jídelních lístcích a bufetech nabízet.

Jídlo eventuálně i pití, pokud máte reservaci ALL INCLUSIVE, je ve všech hotelích velký prevít a obzvláště v takových zemích jako je Tunis.

V zásadě toho jídla je více než dost a je relativně atraktivně připravené, ale to není ještě zárukou že Vám bude vše chutnat.

Jídlo v hotelech v Tunisu, a v každé jiné turistické oblasti v Severní Africe a v Egyptě je stáje ještě pod vlivem francouzské gastronomie, ale francouzskou kuchyní se to nazvat nedá.

Kuchyně ve všech hotelích těchto oblastí se do značné míry přizpůsobily klientele která v těchto hotelích převládá. Česká klientela ale není ta nejsilnější a tak že byste se v Tunisu někde setkali s českou svíčkovou to se vám nestane, a stejně můžete zapomenout na vepřo-knedlo-zelo.

S vepřovým masem se totiž v Tunisu vůbec nesetkáte, ale těch pár dnů co tam budete to asi bez vepřového masa vydržíte.

Vy byste se ale vážená Stáňo měla zajímat o stravě Tunisanů, i když to neznamená, že budete mít odvahu nějaká místní jídla chtít ochutnat.

Tunisané v zásadě jedí hodně a dá se říci dobře obzvláště v některých oblastech a zejména v hlavním městě, kde se dá hovořit o vybrané kuchyni. V Tunisu existuje také něco jako nepsané zásady gastronomie se specifickými zásadami chování zejména v rodině.

V případě, že nějaký turista je pozván Tunisanem na jídlo, je vždy možnost že některá jídla mu nebudou chutnat i když na většině z nich si pochutná. V takových případech by měl zcela zapomenout na své stravovací zvyklosti a uvědomit si že být pozván Tunisanem do jeho domu je samo o sobě velké vyznamenání.

Toto není jen výraz slušnosti, ale ukázka dobrého vychování a vychování ve víře že každý má povinnost pozvat cizince ku svému stolu a případně mu poskytnout přístřeší.

Pro mohamedána jeho dům je svatý a nedotknutelný. Nicméně zahraniční host je vítán v každé domácnosti a hospodyně, která je v zázemí domácnosti se snaží poslat na stůl ta nejlepší jídla pro hostovo uspokojení.

Je to ale pán domu kdo se o hosta stará a jeho ženě a dcerám přítomnost u stolu není dovolena. To ovšem nejsou dnes neporušitelné zásady. V moderních domácnostech, zejména ve městech, "paní domu", je přítomna, ale s hosty nejí, ale i to je spíše výjimka než pravidlo.

Téměř každá událost v privátním a náboženském životě Tunisanů, je nějakým způsobem spojena s jídlem. Například pojídání ryb je v jistých podmínkách kladným jevem. Na druhé straně, ze zdravotních důvodů spojených s vysokými teplotami téměř u všech mohamedánů jejich náboženské předpisy nepřipouští pojídáni vepřového masa v jakékoliv formě, tudíž vepřové v muslimské kuchyni je něco neznámého.

V Tunisu jakákoliv rodinná událost je příležitostí k oslavám stejně tak jako jinde na světě. Mimo to Islám dává mnoho příležitosti ku slavnostnímu srocení (například Ramadan a Mouled).

Musíte mít na paměti, že po dobu více než 20 let Tunis je stále ještě ve vývoji z feudalizmu na moderní zem a konec této přeměny stále ještě není v dohledu.

V důsledku toho Tunis je turistickou destinaci jen v několika málo minulých letech.

Díky všem těmto důvodům, mimo jiných, recepcím a oslavám gastronomie v Tunisu má vlastní osobitý charakter který nelze srovnávat se žádným v ostatních zemích.

Oficiální recepce dávají cizincům příležitost ochutnat tuniské speciality, které aby byly přijatelné chutím turistů jsou ve většině případů připraveny bez charakteristického tuniského ostrého koření které je u Tunisanů tak populární.

Toto ale neplatí při soukromých pohoštěních. V takových případech hostitel dává hostům kteří se shromáždili u jeho rodinného stolu možnost ochutnat klasická a regionální tuniská jídla. Všechna jídla jsou přinesena na stůl najednou. Téměř ve všech případech jsou přelitá nějakou omáčkou.

V moderních tuniských městech je dnes běžné, že ženy i muži sedí u jednoho stolu a jedí jídla která pro ně paní domu připravila. Je dobře známé, že Islam zakazuje konzumaci vína a jiných alkoholických nápojů. Jsou ale případy, že věřící nedodržují všechna přikázání jejich náboženství. To platí i o Tunisu kde někteří lidé u různých slavnostních příležitostí vypijí sklenku dobrého místního vína. I když pití vína se akceptuje častěji, tak je stále nějaký limit. Tuniské víno, které mimo jiné je velice dobré se na každodenním stole neobjevuje a je určeno na export.

Tunis díky jeho poloze ve Středomořském bazénu byl okupován různými národy z niž každý měl svoji kulturu a stravovací zvyklosti. Díky tomu, že tuniská kuchyně byla schopna asimilovat všechny tyto vlivy se tuniská kuchyně stala tak zajímavou.

Nicméně tuniská kuchyně není ani evropská a ani orientální. Základní strava je všude stejná po celé zemi a to jen s několika krajovými jídly. Mimo tu základní stravu má každý oblast svoje regionální jídla.

Polévky

Tunis má celou řadu polévek které se ale podávají jen v zimních měsících, neboli jen v prvních třech měsících roku. Tak jako v mnoha jiných tuniských jídel jsou při přípravě polévek používány rajčata od kterých mají polévky červenou barvu.

Nejběžnější polévka jsou "leblabi" a "medarnes" (nebo mdamess). Lelabi se dělá z dobře máčené cizrny (chick-peas) která se vaří ve vodě ve které se máčela a která je okořeněna harisou a jiným kořením a která se podává přelitá olivovým olejem.

Harisa

Medammes se dělá stejným způsobem ale používají se široké fazole místo cizrny (chick peas).

Paths a briks

Domácky připravené paths (patds) také zvané "tajine" podle nádoby ve které se připravují ze směsi zeleniny, vajec ochucených sýrem. Jsou velice vítaným doplňkem každého jídla obzvláště "tajine malsouka" které se před pečením balí do papírově tenkého těsta.

Chody jídel

Tuniské nesestává z "chodů", všechna jídla jsou podávána najednou včetně předkrmů které sestávají ze salátů, z oliv, malých misek s tuňákem nebo jinými rybami kořeněnými harisou a olivovým olejem které hosté jedí s ostatními jídly podle vlastní chutě a preference.

Ryby

Tunis má asi 1200 km mořského pobřeží díky čemuž tuniské menu sestává z řady ryb.

Plody moře, anglicky zvané shellfish, nejsou tak populární jako v západních zemích a díky problémům s jejich uchováváním na ledu jsou mimo velká města zcela neznámé.

Ryby se smaží, grilují nebo přidávají ku kuskusu a jedí se po celý rok. Na ostrově Djerba a Kerkenna, kde jsou ryby prodávány formou aukcí, jsou ryby základní potravinou. Ale jsou populární i všude jinde a to i na těch nejprostějších stolech stejně tak jako na stolech šlechty nebo ve velkých luxusních hotelích.

Couscous

Jedno jídlo které hraje velice důležitou roli na tuniském menu a jehož obliba překročila jejich hranice je populární kuskus který se připravuje z hrubé mouky (semolina) případně i z krup (barely) ve specielním hrnci zvaném cousussiére.

Kuskus se podává ve velkých mísách s kusy preferovaného masa obložený vařenou zeleninou po celý rok. Monotónnost tohoto jídla je narušena neustále se měnící variantami těchto příloh což mohou být skopové maso (lamb), drštky (tripe), drůbež nebo ryby, případně jen zelenina.

V jarních měsících se ku kuskusu podává syrovátka s kousky melounu.

Kuskus vařený v páře spolu s datlemi a sušeným ovocem, posypaný cukrem (mesfauf) je dalším oblíbeným jídlem podávaný při večeři po skončení ramadanu.

Pro Tunisany kuskus je znakem hojnosti a dobré pohody. Při svatebních hostinách na venkově se kuskus podává se skopovým masem pečeným na rožni (spit-roasted lamb).

Nejvhodnějším nápojem ku kuskusu je nějaké tuniské víno jako například Rossel, rosé, Koudiat nebo vynikající víno Thibar.

Omáčky

Omáček je v tuniské kuchyně asi stejně jako je zelenin kterých je nekonečné množství.

Díky středomořskému počasí se zelenina rodí celoročně bez vyhraněné sezony.

Okra

Některé omáčky se podávají s bramborami nebo se všemožnými druhy paprik, nebo s okrou.

Některé omáčky jsou pikantní nebo nakyslé omáčky amerického typu, a ostatní jsou červené nebo bílé francouzské omáčky, nebo omáčky španělské.

Od těchto omáček se liší omáčky které obsahují ryby nebo maso (podobně jako italské ragú), případně zeleninu, které ale mají svá specifická jména.

Ovoce

clementinky

Tuniské ovoce je velice kvalitní. Díky tomu, že zraje pod neustálým sluncem je šťavnaté a velice chutné. Jsou zde pomeranče, clementiny, čerstvé datle, vynikající hrozny, stejně tak jako švestky, slívy, hrušky, broskve, jablka, fíky, borůvky, opuncie a melouny, obzvláště šťavnaté vodní melouny. Většina tohoto ovoce se v restauracích podává vyhlazené jako příloha k ostatním jídlům.

Deserty

Deserty a sladkosti jsou v Tunisu velice populární. Jedí se denně ale některé se jedí jen u příležitosti svátků.

Oblíbené moučníky jsou s mandlemi, vlašskými ořechy a datlemi. Některé jsou namáčené v sirupu nebo v medu ale většinou se jedí suché. Porce jsou většinou malé a v různých tvarech a jsou k dostání v četných cukrárnách.

Nápoje

Tunisané pijí k jídlu vodu, nebo minerální vodku a to ve velkém množství. Víno je v zásadě pro export. Na konci jídla Tunisané někdy pijí sklenku čaje z máty nebo malý šálek kávy připravované pro každého hosta zvlášť.

Káva a čaj se do Tunisu dováží a proto jsou relativně drahé. Jedním typickým tuniským nápojem je "bsissa" který se dělá z pražené a mleté cizrny (chick-peas).

Věří se, že bsissa čistí organismus a ženám vylepšuje pleť. Bozi na Olympu se údajně bsissou velmi často občerstvovali.

Mike

Vrátit se na předchozí stránku