Hostovka - pomyslná univerzita pro hosty

Hostovka - pomyslná univerzita pro hosty

Nejlepší host je sofistikovaný host a tím se stanete studiem hostovky

HOTELOVÝ KOMFORT
Autor: Michael Klíma | 21.10.2005 | Ubytování

Asi bych se opakoval, kdybych se zmiňoval že jsem spal ve všemožných hotelích po celém světě, v některých dobrý v některých špatněných ale asi jsem se vám nezmínil, že ať si za to ubytování platím ze svého, nebo mi ho platí zaměstnavatel a nebo ho mám komplimentary, neboli zadarmo, tak moje nároky na komfort jsou minimální.

V zásadě mi stačí čistý pokoj, čistá a tvrdá postel, čistá vana a ještě lépe sprcha, a pokud možno hodně měkkých ručníků.

V posledních letech jsem k mým nárokům přidal psací stůl a elektrickou zásuvku na počítač případně možnost bezdrátového připojení na internet a to je v zásadě asi tak vše.

Samozřejmě že jakýkoliv další komfort neodmítnu a umím ho ocenit, ale pokud si to ubytování platím ze svého, tak nejsem zase takový snob abych platil za nějaké zbytečnosti nebo za něco co mi za mé peníze nedají.

Jezdím často do Česka a jsem většinou ubytován v jednom penzionu v Praze, kde to nemá chybu a kde jsem nadmíru spokojen. Občas ale vyrazím do jiných měst kde to ubytování už není tak come il faut a to mně dost vadí.

Vadí mi to hlavně proto, že vím, že k vytvoření dobré atmosféry a spokojenosti hosta toho není potřeba moc.

Přesvědčil jsem se o tom před několika dny a proto se s vámi o moje dobré zkušenosti musím za tepla podělit.

Je to zkušenost z Ameriky se kterou některým z vás jdu už na nervy, ale s tím co vám chci popsat se jinde hned tak nesetkáte. Nepíši vám to také proto abych se rozcapoval protože v tom případě bych vám popsal některý z těch luxusních hotelů. To co vám popíši je proto, že možná mnozí z vás si řeknete že když to jde v té zatracené Americe, tak proč to nejde u nás obzvláště teď kdy si na to že něco není si nemůžeme již naříkat.

obr1
Carlsbad California

Bydlíme v Carlsbadu v Kalifornii, což podle mě je nejkrásnější místo v Americe, ale v Americe je ještě jeden Carlsbad a sice v Novém Mexiku. Ten druhý Carlsbad sám o sobě je něco čemu se tady říká: "Nothing to write home about", neboli, že nestojí za zmínku, ale mají tam něco co stojí za tu 1.600 km cestu a sice nepředstavitelně krásné jeskyně. Dosud jsme tam nikdy nebyli, což je jakási ostuda a tak jsme se tam konečně vydali.

Němci mají takové hezké pořekadlo: "Wer eine Reise tut, Der kan waß erzehlen", neboli kdo podnikne nějakou cestu má o čem povídat.

Já vám ale tu cestu popisovat nebudu protože kromě toho že byla dlouhá, nudná a únavná (1.600 km), na ni kromě dobré zkušenosti s ubytováním nic nebylo a proto tento příspěvek také není ve skupině Cestovní ruch, ale v Ubytování.

V Evropě když se někomu zmíníte o Americe tak má hned na mysli Hilton, Sheraton, Marriott, Four Sasons eventuálně Holiday Inn, Best Western a podobné hotely, ale abych vám řekl pravdu, tak v Americe je tisíce malých, někdy zcela neznámých hotelů a motelů ve kterých se setkáte s relativně stejným komfortem jako v těch několika hvězdičkových hotelích a dá se říci že za zlomek ceny kterou byste zaplatili v těch drahých.

Přikládám vám jednu stránku z Travel Coupon Guide ze které si můžete udělat představu o tom, že v té Americe skutečně není všechno tak drahé jak se mnozí domnívají.

obr2

Toto je jen jedna stránka hotelů a motelů v Texasu ale projížděli jsme i částí Kalifornie, Arizony a Nového Mexika a ty rozdíly v cenách nejsou tak velké.

Rozdíl je většinou v těch amenities a hlavně jestli mají bazén a jestli ten bazén je vyhřívaný nebo ne, jestli jsou někde při silnici nebo prostě na ráně nebo zastrčené v nějaké díře.

Jinak ale v Americe platí zásada: "You get what you paid for", neboli že dostanete to za co si zaplatíte a tak já i když jsem kdysi spával v motelech za $14. tak bych dnes do takového za $29 už asi nešel.

Všechny ty motely ve kterých jsme tentokrát spali vám popisovat nebudu protože jak jsem již řekl tak jsou v tom malé rozdíly a v zásadě je to všechno na jedno brdo neboli stejný "americký" standard.

Totiž Američané cestují po americe relativně často a až na nějaké výjimky nemají nějaké vyhraněné požadavky, ale pokud některý ten řetězec nabízí něco více tak se to rychle rozkřikne a lidé jim dávají přednost. Příkladem je řetězec motelů Comfort Inn

Motel Comfort Inn

Motel Comfort Inn který vám popíši je v Saffodu, což je taková malá díra v Arizoně. Se svými 60 pokoji je to na americké poměry relativně malý motel, ale svými službami a komfortem se vyrovná nebo dokonce i předčí mnohé rádoby "luxusní" hotely v Česku.

Přijeli jsme do toho motelu kolem 18:00 hodiny což pokud nemáte reservaci je relativně pozdě. V důsledku toho měli již jen jeden pokoj volný a jen kuřácký. Byl jsem ale dosti unavený a tak jsme to riskli.

Recepce

Check in ? neboli přihlášení pokud máte kreditní kartu není problém takže už jen stačí jim dát vaši stálou adresu a číslo vašeho auta.

V takových malých motelech něco takového jako je Bell Boy který by vás uvedl do pokoje nemají a tak paní recepční nám dala jen čipovou kartu k otevření pokoje a plánek kde se ten pokoj nalézá. Řekla nám kde, od kdy do kdy se podávají snídaně, kde je nejbližší restaurace kam jsme mohli jít na večeři a tím to bylo vyřízené.

obr3

Pokoj byl v přízemí což já mám raději než v patře. Hned před pokojem bylo místo pro naše auto takže se zavazadly nebyl žádný problém a toho belboje bychom ani nepotřebovali.

Pokoj

První co nás při stupu do pokoje uhodilo byl pach z kouře cigaret, ale na to mně paní recepční upozornila takže jsem si stěžovat nemohl. Jinak ale pokoj byl hezký, útulný a hlavně čistý.

obr4

Postel byla americký standard Qeeen size, neboli dostatečně velká pro dvě osoby. Já sice dávám přednost odděleným postelím, ale na jednu noc se to dalo vydržet.

Vedle každé postele byl noční stolek a nad ním ve vhodné výšce noční světlo takže se dalo eventuálně při něm číst.

obr5

Důležitější byla tvrdá matrace a dostatek velkých polštářů. Přes postel byl přehoz, což standard všech americký hotelů ale já ho zpravidla sundavám protože je většinou moc teplý.

obr6

Na jednom nočním stolku byl telefon s popisem jak ho používat a čtečka kreditních karet pro objednání filmů.

obr7

Vedle postelí je široký gauč s konferenčním stolkem. Tento gauč v případě potřeby se dá rozložit ne další širokou postel pro dvě osoby.

obr8

Naproti gauči je psací stůl s dalším telefonem, propagačním materiálem, hotelovým řádem a týdenním televisním programem.

V zásuvce stolu nejsou nějaké upomínkové předměty na prodej, ale složka s hotelovými dopisními papíry, obálkami a kuličkovou tužkou s adresou motelu.

Pod stolem je zásuvka na připojení počítače ale pokoj je "wired" což znamená že umožňuje bezdrátové připojení na internet.

obr9

Vedle psacího stolu nad kterým je ve vhodné výšce světlo, je prádelník s relativně velkou televisí na kterou je vidět z postele.

obr10

Vedle prádelníku s televisí je malá vychlazená lednička na které je mikrovlnná trouba. Lednička je sice prázdná, ale soft drinks jsou v automatu na chodbě.

obr11

Součástí pokoje je prostor s umyvadlem.

Umyvadlo, na rozdíl od evropských umyvadel je zasazeno do pultu na kterém je dosti místa pro osobní toaletní potřeby hostů.

To umyvadlo je také v optimální výšce aby si v něm moli mýt obličej i menší lidé.

obr12

Po pravé straně umyvadla je kávovar, instantní káva, čaj a papírové kelímky.

Vedle kávovaru je popelník a upozornění že v recepci může host dostat "complimentary" i další věci osobní potřeby které si eventuálně zapomněl jako je holicí strojek, hřebínek, kartáček a pasta na zuby apod.

obr13

Po levé straně umyvadla je nádoba na led (ice bucket), a košíček se žínkou, šampnem, a konditionerem a koupací čepicí.

Led je ve výrobníku ledu na chodbě.

Skříně

obr14

Pokoj nemá skříně na šaty které pokud v takovém pokoji nebydlíte týden nebo i více jsou stejně zbytečné.

Já ty skříně nenávidím také roto, že většinou jsou na klíč který někdo už ztratil takže nejdou zavírat a navíc jsem v jednom hotelu v Kazachstánu při odjezdu zapomněl relativně drahou semišovou bundu a fungl nové džíny v čemž se dnes producíruje nějaký Kazach.

Místo skříně oproti pultu s umyvadlem nad kterým je po celé délce velké zrcadlo (ve kterém je to vidět) je výklenek ve kterém jsou ramínka na šaty, žehlicí prkno s žehličkou a standardní stojánkem na zavazadlo. Ten stojánek není výtvor nějakého výtvarníka jako jsem to viděl v jednom rádoby luxusním hotelu v Česku, ale je praktický.

obr15

Přestože na chodbě je pračka a sušička na mince, tak na jednom ramínku je sáček na prádlo které vám za mírný poplatek vyperou v hotelové prádelně.

Koupelna

obr16

Koupelna s dveřmi je takový typický americký standard s vanou se sprchou a toaletou.

Americké koupelny nemají bidety o kterých si Američané myslí že jsou typickým vybavením francouzských nevěstinců.

Vypráví se taková historka že manželka novomanželského páru na svatební cestě v Paříži, když viděla bidet manželovi řekla: "Look honey, (hony) is this for the babies to wash in?" Načež o něco zkušenější manžel, který tu Paříž osvobozoval ji řekl: "No dummy, this is for the babies to wash out".

Toto je ale spíše pro pobavení jako i to, že když jsem ten bidet prvně viděl já, tak jsem si v něm chtěl umýt nohy, ale vadilo mi, že mi přitom stříkala ta voda do ksichtu a tak od té doby ho již nepoužívám.

Koupelnová vana

Já se v hotelových vanách nekoupu přestože věřím že ve většině hotelů jsou čisté, ale americké vany mají naštěstí vždy sprchu která je v přiměřené výšce abyste ji nemuseli držet v ruce a tak se sprchuji.

Záclona u vany

Záclona u vany (shower courtain) je dostatečně dlouhá takže zapadne do vany a zabraňuje tomu aby voda při sprchování cákala po celé koupelně.

Přes vanu je přehozen malý měkký kobereček s mýdlem, které v mnohých českých pokojích je na ručnících na posteli.

obr17

Co je ale standardem v Amerických hotelích je dostatečný počet měkkých neškrobených osušek které navíc jsou umístěny na nerezové poličce tak že na ně z vany dosáhnete.

Na té poličce je také upozornění na to, že když host nehodlá stejný ručník nebo osušku použít, aby je hodil na zem k výměně.

Audit pokojů

Toto není můj typický audit hotelového pokoje, který by byl podrobnější nicméně vám jako studentům Hostovky to asi postačí k tomu, abyste při vašich pobytech v hotelích ať již v Česku nebo v zahraničí si mohli udělat obrázek co asi vám za vaše peníze patří a eventuálně zvážit co je standard a co je luxus.

No, to jsem vám ale ještě nepopsal snídani která je dnes v Americe v ceně téměř každého pokoje.

Complimentary Continental Breakfast

Kdysi se v amerických hotelích snídaně platili zvlášť a tak většina lidí na snídani ani nešla. Při snídaních se ale podával tak zvaný Continental Breakfast neboli kontinentální snídaně která sestávala z kávy nebo čaj, nějakého pečiva nebo chleba, másla a džemu.

Dnes ale se i ty malé motely předhánějí v tom, aby hostu za jeho peníze dali co nejvíce a aby si udrželi jeho přízeň a tak tak kontinentální snídaně je většinou již v ceně pokoje a pokud to někomu nestačí tak nablízku je vždy nějaká restaurace kde podávají bohatší, tak zvané americké snídaně. No a to se stává i v tomto motelu. Hned vedle je restaurace typu Denny?s které jsou vyhlášeny dobrými a lacinými snídaněmi a tak ten komu se ta kontinentální hotelová snídaně nezdá tak tam eventuálně jde.

Ale ruku na srdce, kolik z vás má doma denně takovou snídani se kterou se setkáte v těch velkých zahraničních hotelích která sestává až ze 60 či více druhů jídel a nápojů. Někteří lidé jsou neustále v takovém kalupu, že mnohdy ani nesnídají takže podle mě je to jen flonc.

My v restauracích Dennys snídáme velmi často ale šli jsme na snídani v tom motelu jen tak pro zajímavost.

Snídaně v hotelu Komfort Inn

Snídaně se podávají v malé místnosti vedle recepce od 5 do 9 hodin ráno.

obr18

Je tam televise, monitor počasí a asi deset malých kulatých stolů.

Malé kulaté stol mají tu výhodu, že v případě nutnosti s k nim dá posadit i 5 lidí, ale přesto mi těch stolů mi připadalo málo.

Jak ale Američany znám, tak nejspíše vědí že všichni hosté na snídani nechodí, nebo že nechodí najednou.

obr19

Při příchodu vás v kuchyňském okně s úsměvem uvítá zaměstnankyně která tam pracuje "na vedlejšák" jen na ty snídaně. Není to absolventka hotelové školy jako by to bylo v Česku, ale normální místní žena z domácnosti která asi není žádná velká kuchařka, ale na přání vám udělá míchaná vejce nebo vaječnou omeletu a to o mnoho hezčí než některý kuchař s maturitou v Česku. Jinak ale ta snídaně je samoobslužná. Co si uvaříš to máš.

Mezi to patří i automatická pánev na wafle která je tam k disposici. Vedle té "waffle machine: je v papírových kalíšcích naporcované těsto, tudíž každý host, třeba i bez maturity, si tu wafli dokáže udělat bez problémů.

Káva a čaj

obr20

Káva je instantní a a velký výběr čajů v sáčcích je na dosah ruky.

Vedle termosů s Horkou ovdou jsou plastikové kalíšky jak na horké tak i studené nápoje.

Přísady k teplým nápojům

obr21

Po levé straně termosů s horkou vodou je košíček s přísadami k teplým nápojům jako je cukr, umělá sladidla, smetana a citrónová šťáva.

Džusy

obr22

Pravý(neředěný) pomerančový a jablečný džus a mléko jsou v karafách ve chladičích na víno což si myslím je vynikající nápad.

Vafle

obr23

Vedle kávovaru a vedle džusů je snadno ovladatelná automatická elektrická pánev na vafle (waffle machin). Těsto je odměřené v papirových kalíšcích a každý si těch vaflí může během několika minut udělat kolik chce.

Pečivo

Výběr pečiva které je ve skleněné vitríně je takový americký standard, cup cakes, doughnuts (koblihy) a apple strudel.

Není to nic moc, ale údajně si ještě nikdo ještě nestěžoval.

Cereals

obr24

Oproti tomu mají relativně velký výběr cerealů ovesných vloček které jsou v Americe a zejména v Arizóně tak oblíbené.

Na přání ta pracovnice v kuchyňce připraví i vařené vločky.

Mimo to tam byla i mísa s čerstvým ovocem, které oproti některým bufetům v česku nebylo krájené na kousky, ale to jsem zapomněl vyfotografovat.

Součástí hotelových amenities je vyhřívaný bazén ale jak jsem se dozvěděl v recepci tak jejich klientela je většinou na jednu noc takže ten bazén využívá maximálně jen 10% hostů.

Toasty

obr25

Málem bych ale zapomněl i na toasty které nesmějí u žádné americké snídaně chybět.

U malého tastru je košíček s americkýj bylým chlebem a několika bejgly a stojánek s máslem, džemy a med.

Je možné, že jsem zapomněl i ještě něco jiného ale to co jsem vám popsal vám dá obrázek toho co jsme v tomto motelu dostali za pouhých $70 za noc což při dnešním kurzu dolaru je asi tak 1.736 Kč, neboli 868.- Kč na osobu.

Opravte mně jestli se mýlím, ale s takovým komfortem jaký jsem vám popsal se v Česku nesetkáte ani v některých tak zvaných luxusních nebo několika hvězdičkových pokojí.

Přesto, že tyto stránky jsou určeny jen hostům, lépe řečeno studentům Hostovky, tak vím že je čtou i někteří tak zvaní odborníci nebo studenti těch nesčetných hotelových škol které u nás máme, ale tomu nemohu zabránit, protože by to byla diskriminace. Také ale vím, že se najdou i takoví, kteří mi možná řeknou, že to všechno vědí protože se to na těch našich hotelových školách učí, ale to co jsem výše popsal nemá sloužit jim, ale studentům hostovky k tomu aby se zamysleli nad tím, že když to jde někde jinde tak proč by to nemohlo jít i v Česku nebo na Slovensku.

Jak to udělat, to vám tady popisovat nemohu protože to bych fušoval do řemesla všem těm hotelovým konzultantům které v Česku nebo na Slovensku máme, ale pokud máte nějaké otázky ohledně ubytování jak v České nebo Slovenské republice či kdekoliv v zahraničí, tak mi je neváhejte položit.

KDO SE NIC NEPTÁ, NIC SE NEDOZVÍ!

Spolu s Voltérem považuji za své právo říkat co si myslím, ale do smrti budu obhajovat Vaše právo mi odporovat, nebo hledat pravdu někde jinde. Když ale všechno selže, tak se pokuste použít mé rady.

Za používání anglických či jiných cizích odborných výrazů se neomlouvám, a naopak si myslím, že dnes po vstupu do EU by mi měli být vděčni hlavně pracovníci v pohostinství, kteří se bez některých těchto výrazů za nějaký čas v EU asi již neobejdou.

Žiji již více než 40 let v zahraničí a proto se také neomlouvám za mé případné gramatické chyby, i když se za ně velice stydím a snažím se polepšit. Když se podíváte na všechny ty mé několikastránkové příspěvky které do těchto stránek píši, a porovnáte je s těmi krátkými dotazy mých čtenářů, tak uvidíte, že na to, že v Česku již tak dlouho nežiji si nepočínám tak špatně.

M. Klima


Vrátit se na předchozí stránku

Vyhledávání



Koncept Steakgrill

Stránky první restaurace konceptu Steakgrill:


Steakgrill

s.jpg, 748B Koncept Steakgrill©

facebook

Počet návštěv

2957865
© 2007 - 2017, http://www.hostovka.cz