1. iHostovkaHostovka
2. Články
3. Nikdy

Byli jsme tam s manželem, kterému ku podivu nic nebylo, ale já jsem to jídlo odnesla nepředstavitelným průjmem a bolestí břicha a já si myslím, že je to trestuhodné, a ráda bych věděla, jestli na těchto stránkách mohu jméno té restaurace zveřejnit. Jarča □

Odpověď: Vážená Jarčo,

Nevím jak se to mohlo stát, ale Vaše otázka přidaná 29.8.2005 do sekce Hygiena a sanitace z nějakého důvodu zapadla a proto jsem na ni dosud neodpověděl za což se omlouvám.

Nicméně Vaše otázka je velice důležitá a proto moje odpověď, i když zpožďená, mnoha studentům Hostovky doufám pomůže a proto ji uveřejňuji zde.

V zásadě se jedná o to, zda můžete na těchto stránkách uveřejnit jméno restaurace ve které jste byla z nějakého důvodu nespokojená a odpověď je že ano, ale má to nějaká pravidla.

V daném případě je to o onemocnění nebo otrava z požitého jídla, což jak správně říkáte je trestuhodné, sama ale přiznáváte, že vašemu manželovi nic nebylo a to samo o sobě vám naznačuje, že něco sice nebylo v pořádku, ale prostým uveřejněním restaurace ve které se vám to stalo by se to nikdy řešit nemělo o čemž svědčí příhodná historka kterou vám přikládám...

Jedno kuře z 8000

Pracoval jsem kdysi v Chicagu jako šéfkuchař v závodní kuchyni firmy Automatic Electric. Připravovalo se tam denně asi 10000 jídel. Asi 60% zaměstnanců byli černoši (kterým se dnes v Americe říká Afro Americans), a tito mají rádi kuřata a to v jakékoliv úpravě, avšak nejraději barbecuovaná.

Tudíž v tak zvaný "kuřecí den", jme připravovali mimo jiných jídel asi 8000 porcí kuřat. Proč 8000? No, prostě proto, že ta kuřata byla nejenom dobrá, ale i laciná a tak velká většina zaměstnanců si koupila v takovém případě kuřata pro celou rodinu a vzali si je domů. Ale abych to zkrátil...

Dávali jsme půl kuřete na porci a mohl jsem si objednat kuřata již půlená, ale jako správný Čech abych ušetřil, tak jsem objednal 4000 celých kuřat.

Ta kuřata se dodávají čerstvá v tříštěném ledu. Měl jsem tam v kuchyni dost lidí a tak při běžném provoze stačilo jen vyndat ta kuřata z ledu, na pásovce je rozpůlit, nandat na tak zvané sheet pans, přelít je barbecue omáčkou, a upéct do měkka.

Potom stačilo již je nandat do gastronádob, což všechno dohromady trvalo asi tak půldruhé hodiny. Takže i když jsme na těch kuřatech začali pracovat v 9 hodin, tak do doby podávání oběda v 11:30 jsme to vždy zvládli v pohodě.

Co čert ale nechtěl, jeden ten den ta kuřata k nám šla zřejmě pěšky protože přišla až v 10:00. Zahnal jsem tudíž na to krájení a pečení těch kuřat každého kdo měl ruce a nohy, a v 11:30 jsme je začali vydávat tak říkajíc přímo z trouby.

Po malé chvíli ku mně ale přišel jeden člověk s nedojedenou půlkou kuřete s tím, že to kuře není čerstvé, a že se to nedá jíst. Tak jak jsem vám to popsal, vidíte, že díky tomu zpoždění ta kuřata již čerstvější nemohla být, a tak abych mu demonstroval moje přesvědčení, že tomu kuřeti nic není, jsem si z té jeho porce ukousl jedno souto. Ten host se ale nedal přesvědčit a protože host má vždycky pravdu, jsme mu dali náhradou něco jiného a zdálo se, že vše bylo v pořádku.

Asi tak po 30 minutách se to semnu začalo vše točit, nemohl jsem se udržet na nohách a ztrácel jsem zrak. Byla to katastrofa. Obědy ještě neskončily a nikdo si nestěžoval a tak jsem to s tím kuřetem neslučoval, ale nemohl jsem připustit, aby se rozkřiklo, že šéfkuchař je nemocný. Požádal jsem tudíž jednoho zaměstnance aby mně tajně vyvedl zadním vchodem k mému autu, a dovezl mně domů. Nevím jak jsem na to přišel, ale vždycky jsem si myslel, že například na otravu houbami je nelépe se napít mléka a tak jsem vypil sklenici mléka a zavolal jsem mého doktora Karla Nováka, který je Čech. No nemáte zdání jaké tituly mi díku tomu mléku Karel dal. Doktoři v Americe léčí po telefonu a tak mi Karel řekl abych nejvýše pil vodu nebo hořký čaj a nic nejedl, nejvýše nějaký suchar, a že když do druhého dne nezemřu, tak abych mu zavolal.

Jak vidíte, tak jsem to přežil. Hledal jsem v různých hygienických vyhláškách a zákonech čím to asi bylo, ale věřte mi, všechno je to jen v lidech. Vydedukoval jsem si tudíž, že těm 3999 kuřatům nic nebylo a že zřejmě jedno to kuře bylo špatné, ale do dnešního dne nevím, co se stalo s tu druhou půlkou toho kuřete. □

Jak vážená Jarčo vidíte, tak mnohdy důvod vašeho onemocnění není vinou kuchaře nebo špatné hygieny v daném podniku, takže bychom nikdy neměli říkat, že nikdy že do takové restaurace již nepůjdeme, protože v další restauraci se nám může stát něco jiného a nakonec bychom neměli už vůbec kam chodit.

Já například bych mohl pracovat pro hygienickou stanici protože při každé sebemenší hygienické závadě v jídle mám během 30 průjem.

Nikdy sice neříkám že do takové restaurace už nikdy nepůjdu, ale něháži to za hlavu, protože nechci aby se s podobnou zkušeností setkali i další hosté.

Já jelikož jsem z oboru a vím že důvodů případného onemocnění z jídla může být několik a tak z jakési kolegiality napřed zavolám vedoucího nebo majitele takové restaurace a řeknu mu co se mi stalo a věřte mi, že ve většině případů mi poděkují protže je v jejich eminentním zájmu daším stížnostem zabránit.

Další možnost je zavolat na místní hygienickou stanici která zpravidla se tím okamžitě začne zabývat protože chtějí zabránit případné epidemii. Nebudu vám ale říkat, že v Americe toto udělá většina lidí z důvodu případných možných vážných komplikací a v tom nejhorším případě nějakého soudního procesu. Zkušený restauratér i s takovou možností počítá a tak z pravidla ví, jak se k případné stížnosti na zdravotně závadné jídlo postavit. □