Franchising

Hlavní výhodou držitele frenčízingu při rozšiřování jeho základní organizace je, že není odkázán jen na svůj kapitál, jelikož uživatelé jeho systému a majitelé nezávislých provozoven jsou vlastně investory v jeho základním podniku a tím pomáhají k jeho rozvoj a růstu.

Držitel jednak obdrží od uživatele základní vstupní poplatek a potom pobírá členské poplatky za poskytování práva a služby, ve většině případů na základě hrubého zisku. (Hrubý zisk je snadněji kontrolovatelný nežli čistý zisk). Vstupní poplatek je určen smlouvou podle rozsahu v jakém uživatel používá držitelův systém. V některých případech to může být jenom jméno, případně centrální systém marketingu nebo systém reservací, jako je tomu u mnoha hotelových a restauračních provozů, ale ve většině případů se jedná o používání kompletního provozního formátu vlastněného držitelem. Výši vstupního poplatku do velké míry ovlivňuje popularita základního frenčízu. (Goodwill). Rozdíl mezi nejnižším a nejvyšším frenčízovým poplatkem může být v Americe i několik set tisíc dolarů, avšak úměrně k tomu stoupá naděje na vyšší čistý zisk.

Uživatelova nezávislost je další výhodou pro držitele. Držitel se nemusí starat o najímání (nebo propouštění) zaměstnanců a vedoucích jednotlivých nezávislých provozoven. Uživatel, který je vlastně majitel dané provozovny je navíc stejně motivován jako držitel frenčízingu.

Úměrně s růstem počtu uživatelů základního frečízu, rostou a vznikají další výhody jak pro držitele, tak i pro uživatele. Za hlavní je možno považovat výhody hromadného nákupu, kdy jak závislé, tak i nezávislé provozovny dostávají slevu (rabat) na suroviny a zařízení na základě hromadného nákupu. Se zvýšeným počtem provozoven narůstá i známost a popularita základního frenčízu, což se odráží ve zvýšeném obratu a případně čistém zisku.

Popularita samozřejmě přináší i jiné výhody jako je například lepší výběr při přijímání pracovníků. Je totiž známo, že lidé raději pracují za méně peněz ve známých podnicích, s dobrým jménem a s dobrou reputací, nežli za více peněz v podnicích které nemají naději na růst a nebo jsou dokonce ztrátové a nebo které jsou méně známé. Zvýšený počet zájemců o zaměstnání v prosperujícím frenčízu samozřejmě dává majiteli možnost výběru kvalitního personálu. Nejlepším důkazem toho je skutečnost, že americký frenčíz McDonald‘s®, při najímání 630 zaměstnanců pro první moskevskou provozovnu měl možnost si vybrat z 5.000 uchazečů z nichž 50% bylo s vysokoškolským vzdělátním (viz. Pohostinství a cestovní ruch č. 4). Jak je vidět z uvedených příkladů, jedna dobrá věc vede k druhé a tak to jde dokolečka, jako ta pohádka o živé vodě.

Krátce po sametové revoluci v roce 1990, jsem napsal, že nepochybuji o tom, že v blízké budoucnosti většina populárních zahraničních frenčízorů bude nabízet v České republice své systémy. Věděl jsem, že některé ty nabídky budou tak lákavé, že bude těžké ty nabídky odmítnout. Napsal jsem také, že otázkou nebylo který z těch zahraničních systémů si vybrat, jako který si vybrat jako model k vytvoření typicky českého frenčízingu.

Napsal jsem, že vyvinutí perfektního frenčízingového systému není jednoduchý úkol, avšak že osobně mám velkou důvěru v českou vynalézavost a ingenuitu a že věřím, že dříve nebo později nějaký z našich skrytých talentů přijde s frenčízingovým systémem který bude tak dobrý, že se nakonec bude vyvážet do ostatního světa. Jestli tomu nevěříte, tak si vám dovoluji připomenout, že Ray Kroc, zakladatel největšího a nejúspěšnějšího frenčízingu McDonald‘s®, byl více méně původem Čech. Také jsem napsal, že věřím, že takových Ray Kroců musí být v Česku více a tudíž pokud by se někdo o vybudování typického českého systému frenčízingu chtěl pokusit, že mu s tím rád pomohu.