1. iHostovkaHostovka
2. Články
3. Na zámku a v podzámčí

Je to, mimo těch popsaných nedostatků, ukázka šlendriánství a absolutní ignorance všech zásad vyřizování stížností a o znalosti gastronomie či hotelnictví všeobecně.

Já si myslím, že by přeci jenom měla být nějaká možnost takové věc pranýřovat. Vykřikujeme všude do světa, jak jsme dobří, každý rok udělujeme všemožná uznání všemožným pracovníkům v hotelnictví, ale ta úroveň služeb je katastrofální a obávám se, že Chateau Kotěra není výjimkou, ale posuďte to sami.

Vážení, jsem profesionálním konzultantem v oboru pohostinství a cestovního ruchu a proto si v hotelích a restauracích nestěžuji, a to obzvláště ne v Česku, kde všichni všechno znají, a všechno dělají dobře, a proto žádnou stížnost neumí ani přijmout.

Nicméně moje zkušenost z ubytování ve vašem „chateau, v pátek 6. 9. 2010 je tak špatná, že ji nemohu jen tak přejít.

Jednak samotný název „chateau“ je, když nic jiného, velká nadsázka, a je vidět že nejspíše nemáte vůbec ponětí, jaké služby se ve světě v hotelích zámeckého stylu poskytují. Ta tak často opakovaná omluva špatných služeb tím, že nejsme na západě, ale v Česku, dnes již neobstojí. Když něco neumíte, nebo když na to nemáte, tak to prostě nedělejte.

Vaše restaurace z pohledu vaši klientely zřejmě nemá chybu, horší by asi bylo hodnocení nějakého sofistikovaného zahraničního hosta. Vaše nabídka kuchyně z oblasti Středomořského moře je, když nic jiného, velice odvážná. Nemyslím si, že byste museli ve Středomoří strávit své mládí, ale museli byste si o té cousine alespoň něco přečíst.

Ten výběr vín z celého světa je také ukázkou českého velikášství a s ohledem na kapacitu vašich restauračních prostor klientely úplný nesmysl.

Pokud se servisu týká, tak je sice pravda, že pan vrchní dělal co umí, ale naskýtá se otázka jestli „to co umí“, odpovídá potřebným znalostem takové restaurace jakou chcete být. Znovu ale podotýkám, že vaší klientele to nejspíše postačí.

Francouzská zapečená cibulačka se kupodivu dosti podobala francouzskému originálu, ale kvalitu vašich jídel, podle přepečeného a překořeněného lososa, nedokážu odhadnout, a ta ratatouile neměla s francouzskou ratatouile vůbec co společného, nemluvě o té záhadné universální šťávě, ve které to plavalo.

Chateau Kotěra, údajně ve spolupráci s Potten & Pannen, otevírá školu vaření a proč ne, kuchařskou školu si dnes v Česku otevírá i kdejaká zpěvačka.

Nevím co je pro to vaše Chateau větším tahákem, jestli ta gastronomie, nebo ubytování, ale podle mě v hotelových Chateau je oboje stejně důležité a v každém případě jsou to služby, které podle mého názoru jsou v hotelu Kotěra hluboko pod mezinárodním standardem.

Ty zámecké pokoje jsem si prohlédl na internetu, a ty repliky zámeckých ložnic jsou velice ubohé a tak jsme se rozhodli pro pokoj v tom skleníku neboli oranžerii, což mají být moderní pokoje se vším komfortem.

Mohu se pochlubit tím, že za 60 praxe v oboru jsem spal v mnoha špatných ale i dobrých a luxusních pokojích, a že tedy mám představu toho, co kde za vaše peníze můžete dostat a dnes se mohu pochlubit tím, že se mi nejedná ani tak o cenu pokoje ale o komfort který mi poskytuje.

Ve světě jsou hotely, které mají na pokojích dotazník, ve kterém hosty žádají, aby tam vyplnili zjištěné nedostatky. Podle mého názoru by takový hotel měli okamžitě zavřít, protože hosté nejsou od toho, aby na jakékoliv závady upozorňovali.

V hotelu Kotěra takový dotazník nemají, a jsou tak namyšlení na to, že všechno dělají dobře, že při odjezdu hosta se ho ani nezeptají, zda byl s jejich službami spokojen.

Ty pokoje navrhoval zřejmě někdo, kdo sám v moderním hotelu nikdy ani nespal a tak vám mohu říci, že těch stížností, které bych na ubytování v hotelu Kotěra měl já, je pěkná řádka, a jako profesionální konzultant je tady jmenovat nemohu, nicméně byste si od někoho kvalifikovaného měli nechat udělat audit kvality služeb. možná, že by vám někdo poradil, že ta vana by měla mít shower courtain a před vanou by mohl být kobereček aby s vám tam nikdo nezaby.

Musím se ale zmínit o něčem co nám zkazilo celkový dojem z našeho pobytu, který měl být jakýmsi příjemným zážitkem.

V recepci se nás po večeři ptali, jestli budeme chtít snídani na pokoji, nebo v jídelně, která se otevírá v 7 hodin. Mě to bylo v zásadě jedno, ale moje přítelkyně projevila mít snídaní na pokoji. Ptali se nás na dobu, kdy si budeme snídaní přát a tak jsme si ji chtěli objednat na 8 hod. ráno. To se paní recepční zdálo být brzy, a abychom si prý přileželi a tak nám paní recepční doporučila tu snídaní na 9 hodin.

No, já to zkrátím. Já jsem si již večer kladl otázku, jak budou servírovat tu snídani pro dva, když na pokoji je jen jedna nepohodlná židle u psacího stolu, a jedno ještě nepohodlnější křeslo a žádný stůl.

Řekl jsem si ale, že nejspíše vědí co je to room servis, a že tudíž přivezou tu snídani na vozíku, který rozloží na jídelní stůl, a že přinesou ještě jedu židli a že vše bude v pohodě. Jak jsem se ale mýlil. Tu snídani po mé urgenci přinesl až 9:30 s argumentem, že jsme byli jediní, kdo si tu snídani na pokoj objednal a že prostě to nestíhají.

Neumím si představit, co by tedy dělali, kdyby si tu snídani na pokoj objednalo daších 10 pokojů. Ještě tedy že jsme nepospíchali na vlak nebo na letiště.

Tu snídani nepřivezli na snídaňovém vozíku, ale přinesli ji dvě servírky a to ani ne na tácech, ale v ruce. Ty chudinky, které byly v hotelovém pokoji zřejmě prvně v životě tam staly bezradně s těmi talířky v ruce, a tak jsem jim uvolnil ten miniaturní pracovní stoleček, na který to složily. Zeptal jsem se co by tedy dělali kdyby tam ani ten stoleček nebyl. Načež mi jedna řekla, že v tom případě to dávají hostům do postele na takové stojánky což asi viděla v nějakém americkém filmu. Když jsem ale řekl, aby to tedy tak udělala, tak mi řekla, že ty stolečky nemají.

To jenom tak pro pobavení. Menší zábava byla ta snídaně samotná, která jak vidíte z přiloženého obrázku, sestávala z pomerančového džusu, velkého množství džemů, a nejspíše i medu a dvou jogurtů.

Nechyběl tam ani talířek s nějakým salámem a sýry, dvě misky s müsli, ke kterému bylo i mléko (ale žádné ovoce), několik housek a míchaná vejce a ham and eggs, které jme si objednali.

Při několika tisících snídaní, které jsem já za moji praxi uvařil a odservíroval, nemluvě o těch které jsem za můj život již snědl, toto byla jedna z nejhorších.

Prostě o něčem takovém jako je room servis nemáte ani potuchy, a tak se vůbec divím, že se tím vnucujete.

Já vím, že v česku probíhají soutěže o nejlepší guláš, nejlepší knedlík a nejlepší svíčkovou, ale při tom 90 procent našich kuchařů neumí udělat dělat míchaná vejce, natožpak vaječnou ometu, nebo ham and eggs.

Nad těmi vaječnými jídly se moc nepozastavujte, protože v celém Česku je lepší nedostanete.

Přesto, že je to dvoulůžkový pokoj, tak tam mátejen jednu židli.

Moje přítelkyně, která má smysl pro humor, jedla ten jakoby ham and eggs na zemi jako někde na poušti, ale já jsem prevít, a tak jsem ty jakoby míchaná vejce, jedl sice studené ale u toho miniaturního stolečku.

Mimo jiné ty cherry tomatoes byly přezrálé a tak akorát na vyhození.

No, a celkově musím prostě říci, že zakončení našeho víkendu bylo skutečně nezapomenutelné.

A picture is worth thousand of words, a proto moje originální stížnost byla doplněna několika fotografiemi jako důkaz, ale na těchto stránkách fotografie nelze uveřejňovat. Závěrem jen tolik, že lituji každého kdo se nechá na to Chateau nachytat.